sobota, 17. listopadu 2018

Kde nás najdete?

mapa





Nesestouplá varlata u psů

Onemocnění, při němž nedojde k sestupu jednoho či obou varlat do šourku, se nazývá kryptorchismus. Tento problém může být buď vrozený (většina případů) anebo získaný (výjimečně).

yt Vlivem pohlavního hormonu testosteronu dochází u štěňat k postupnému sestupu varlat z blízkosti ledvin v dutině břišní přes tříselný kanál až do šourku. Tento proces by měl být dokončen v době kolem pátého týdne, nejpozději však do osmi týdnů věku štěněte. Pokud k sestupu varlete, resp. varlat, do šourku vůbec nedojde, jedná se o vrozený kryptorchismus. Tato vada je dědičná, může ji přenášet jak fena (i když u ní se projevit nikdy nemůže) tak i pes (a to i v případě, že má obě varlata v šourku).

Získaný kryptorchismus je popisován spíše vzácně. V tomto případě varlata sice sestoupí do šourku, ale nedojde k úplnému uzavření tříselného kanálu, přes který varle proskočí zpět do dutiny břišní. Děje se tak údajně kvůli poruše upevnění varlete v šourku v důsledku nějakého silného stresového zážitku. Daleko častěji se ale jedná jen o zdůvodnění některých nekorektních chovatelů, kteří opakovaně množí jedince přenášející geny pro vrozený, dědičný kryptorchismus.

nador_varlete Nesestouplé varle, které se nachází v prostředí o vyšší teplotě než je v šourku (může být uloženo v břiše, v tříselném kanálu, v podkoží stydké krajiny), představuje poměrně výrazné riziko zdravotních komplikací. Kromě ztráty semenotvorné schopnosti varlete je nutné uvést ještě nebezpečí jeho přetočení a zaškrcení, ale především riziko vzniku nádoru varlete. U nesestouplého varlete je toto riziko o 30 % vyšší než u varlete uloženého v šourku.
Na fotografii jsou varlata trpasličího pudla - vlevo je varle normální velikosti, které bylo uloženo v šourku, vpravo varle nádorově změněné, které jsme odstranily z dutiny břišní.

Většina nádorů varlat u psů je nezhoubných, nicméně zhoubné tumory nejsou vzácností. Kromě nebezpečí rozsevu metastáz do ostatních orgánů zde hrozí i nadměrné vylučování hormonů z postiženého varlete. To může být příčinou mnoha problémů jako je např. vypadávání chlupů, atraktivnost pro jiné psy, zvětšení mléčné žlázy, hyperpigmentace kůže, útlum krvetvorby - ten pak vede k chudokrevnosti, snížené obranyschopnosti organismu a ke krvácivým stavům.

Terapie postiženého jedince spočívá v odstranění obou varlat (kastraci),orchiektomie a to i v případě, že jedno z varlat je normálně uloženo v šourku. Vzhledem k tomu, že se jedná o problém dědičný, není etické takto postiženého jedince používat ke krytí. Pokud jedno z varlat nesestoupilo a druhé se nachází v šourku, je odstranění i toho sestouplého varlete (to svou semenotvornou schopnost neztratilo) jedinou zárukou toho, že se pes již nemůže rozmnožovat a daná vada se tak nebude šířit na další generace. Navíc je kastrace i prevencí většiny onemocnění prostaty a některých poruch chování. Se zákrokem by se nemělo dlouho vyčkávat, u postižených psů doporučujeme operaci provést v prvních letech života. Ponechat nesestouplé varle „svému osudu" je velmi nezodpovědné a riskantní.

Ostatní možnosti léčby kryptorchismu (chirurgické uchycení varlete k šourku, hormonální terapie apod.) nejsou doporučitelné.

Prevence kryptorchismu tkví v důsledném odhalování přenašečů (a nositelů) této vady a jejich vyřazováním z chovu. To je však pro některé chovatele - množitele nepopulární opatření, a tak dokud nebudou stanovena jasná a závazná pravidla chovu psů, budeme se s tímto problémem setkávat stále často.