sobota, 17. listopadu 2018

Kde nás najdete?

mapa





Svědivá kožní onemocnění u psů
Svědivost (pruritus) může být u psů způsobena téměř jakýmkoliv kožním onemocněním, pokud je komplikováno např. bakteriální infekcí kůže (sekundární pruritus).

Mezi nejčastější kožní onemocnění způsobující primární pruritus patří:

  • Vnější parazité (svrab, dravčíkovitost, zablešení, zavšivení, ...)
  • Infekční agens (kvasinky, bakterie)
  • Hypersenzitivity (alergie na bleší kousnutí, atopická dermatitida, alergie na krmivo)

Co se diagnostiky týče, je nezbytné zachovat určitý logický sled jednotlivých vyšetření.

Důležitými fakty jsou věk, při kterém se onemocnění vyskytlo, místa na těle, která nejvíce svědí, dále případná sezónnost příznaků, současné postižení trávicího aparátu, charakter a rozložení kožních změn, atd. Nepostradatelné je důkladné celkové klinické vyšetření, následně pak zevrubnější dermatologické vyšetření.

V první řadě je u všech pruritických onemocnění potřeba vyloučit ektoparazity (kožním seškrabem, vyšetřením chlupů, testem s lepící páskou, antiparazitární prevencí - Advantage, Advantix, ...). Pokud je vše negativní a svědění přetrvává, je nutné zhodnotit úlohu bakteriální, příp. kvasinkové dermatitidy (cytologickým vyšetřením, příp. diagnostickou terapií). V případě, že se předchozí onemocnění nepotvrdí, přistoupí se k diagnostice alergických kožních nemocí, a to pomocí hypoalergenní diety, kožního alergického testu anebo vyšetření krve na specifické IgE protilátky, samozřejmě v kontextu s anamnestickými údaji a výsledky klinického vyšetření.

Pokud se uvažuje o alergii - na prvním místě je třeba uvést alergii na bleší kousnutí (jeden bleší kousanec může způsobit svědivost až na 4 týdny, nejčastěji se zvíře drbe na bedrech a na zadku).

Druhou nejčetnější alergií je atopická dermatitida (alergeny pronikají do organismu kůží) - problémové alergeny lze odhalit pomocí kožního alergického testu nebo vyšetřením specifických IgE protilátek z krve. Tyto výsledky jsou důležité pro případnou imunoterapii.

Poměrně vzácná je alergie na krmivo - tu lze zjistit minimálně 8 týdenním podáváním hypoalergenní diety (buď domácí, nebo komerční klinické diety - např. Hill's Prescription Diet Z/D, Purina Veterinary Diet HA, Royal Canin Veterinary Diet Hypoallergenic). Vyšetření krve na specifické IgE protilátky a kožní alergický test jsou u alergie na krmivo zcela bezcenné a nevypovídající.

Po odhalení příčiny pruritu se přistupuje k terapii, která se liší dle zjištěné diagnózy a odpovídavosti konkrétního jedince.

K nespecifickým metodám tlumení svědivosti (a ke snížení alergenní zátěže) mohou napomoci sprchování nebo koupele ve vlažné vodě (1-2x denně 15 minut - poté zvíře důkladně vysušit a zabránit prochladnutí), dále šampón s obsahem koloidálních výtažků z ovsa a glycerínu Allercalm nebo Douxo a také omega 3 a omega 6 mastné kyseliny - ty jsou obsažené např. v přípravcích Dermanorm a Aptus Eforion a dále také v klinických dietách Hill's D/D nebo Z/D, Eukanuba Dermatosis FP Formula, Purina DRM. Tato opatření nejsou spojena s riziky nežádoucích účinků a mohou u některých jedinců pruritus omezit.

V případě prokázané alergie na krmivo stačí krmit psa dietou neobsahující složky, na něž se alergie vyskytla.

U atopické dermatitidy je terapie složitější. Nejprve zkoušíme nespecifické metody tlumení svědivosti - ty bohužel většinou samy nestačí k dosažení uspokojivého efektu. Ke specifickým metodám patří imunoterapie (tzv. desenzibilizace), jejíž účinnost je 50-70%. Pozitivní efekt se projeví do několika měsíců až jednoho roku. V případě úporné svědivosti lokalizované na malé okrsky kůže lze pruritus tlumit lokální aplikací hydrokortisonu v přípravku Cortavance.  Antihistaminika (např. Zyrtec, Claritine, Tavegyl), která velmi dobře účinkují u lidí, mají schopnost omezit pruritus pouze u 20 % psů. Je vhodné vyzkoušet každý týden jeden druh antihistaminika. Pokud pacient nereaguje na žádné z minimálně tří použitých, je nutné přejít na jiný druh léčby. Relativní novinkou je u nás lék Apoquel - jedná se o imunomodulátor, který snižuje zánět kůže a svědivost spojenou s atopickou dermatitidou. Lékem poslední volby u atopie jsou glukokortikoidy. Ty sice pruritus tlumí velmi dobře, ale jejich nevýhodou jsou četné a závažné vedlejší účinky. Jejich použití ještě před zjištěním příčiny svědivosti často znemožní případné pozdější dodiagnostikování problému.